Elity na uzavřeném jednání Trilaterální komise v Tokiu řešily budoucnost světa. Asiaté jsou naštvaní na USA. Politika Spojených států oddělení se od Číny a exportování svých ideologií je podle nich nebezpečná hra

Poprvé po téměř 50 letech od založení byli na celé jednání za přísných podmínek puštěni tři japonští novináři z ekonomické agentury Nikkei. „(Před) minulý víkend jsem měl tu čest zúčastnit se schůzky tajemné tajné společnosti známé jako Trilaterální komise. A to jako pozorovatel spolu se dvěma svými kolegy. Byl to pro mě vzrušující zážitek, protože podle některých konspiračních teoretiků jsou členové skupiny spojováni se svobodným zednářstvím, ilumináty, templáři, a dokonce i s mimozemšťany,“ píše šéfredaktor Nikkei Asia Šigesaburo Okumura v editoriálu..

V Tokiu, v hotelovém salónu nedaleko kanceláře japonského premiéra se ve dnech 19. a 20. listopadu na uzavřeném jednání sešla Trilaterální komise. Vlivná organizace, kterou založil v roce 1973 David Rockefeller, sdružuje významné obchodníky, politiky a akademiky a je v centru pozornosti různých konspiračních teoretiků.

Poprvé po téměř 50 letech od založení byli na celé jednání za přísných podmínek puštěni tři japonští novináři z ekonomické agentury Nikkei, která vlastní například list Financial Times. Uvádí, že jednání bylo překvapivé svými rozpory a antiamerikanismem.

„(Před) minulý víkend jsem měl tu čest zúčastnit se schůzky tajemné tajné společnosti známé jako Trilaterální komise. A to jako pozorovatel spolu se dvěma svými kolegy. Byl to pro mě vzrušující zážitek, protože podle některých konspiračních teoretiků jsou členové skupiny spojováni se svobodným zednářstvím, ilumináty, templáři, a dokonce i s mimozemšťany,“ píše šéfredaktor Nikkei Asia Šigesaburo Okumura v editoriálu.

„Setkal jsem se tam s několika budoucími kandidáty na (japonského) premiéra a také s některými členy takzvaných „měnových mafií“, kterým jsem se v minulosti věnoval při mnoha setkáních skupiny G7, a dokonce i s příbuzným japonské císařské rodiny,“ píše Okumura.

Sama Trilaterální komise se popisuje jako důležité místo pro „inkubaci myšlenek a vytváření vztahů napříč sektory a geografickými oblastmi.“ Ale také jako ti, kteří sdílejí společné hodnoty a závazky vůči státu, právu, dále vyznávající otevřenou ekonomiku a společnost a demokratické principy.

Řídící struktura komise je rozdělena na  tři zeměpisné oblasti - severoamerickou, evropskou a asijsko-pacifickou skupinu. Obecně platí, že každý nový kandidát na členství v komisi je před přijetím pečlivě zkoumán.

Mezi různými jmény, která se opakovaně účastnila jednání v minulosti, je zmiňován například americký ministr zahraničí Antony Blinken, Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost, dánská premiérka Mette Frederiksenová nebo indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar.

Novináři z agentury Nikkei mohli být přítomni na všech jednáních, a to pod podmínkou, že nebudou jmenovat žádného z účastníků a přednášené názory budou prezentovány anonymně.

V salónu hotelu v centru Tokia byla na každém místě na stole velká obálka, která obsahovala podrobné životopisy zhruba 50 účastníků a bílá složka se slovy „Trilaterální komise“, popsali dojem novináři, když vstoupili do místnosti, kde se jednání zahajovalo.

Co ale novináře překvapilo bylo, že na jednání nepanovala žádná „konspirativní“ shoda, ale značné rozpory, především mezi americkými a asijskými účastníky a anitiamerikanismus.

Podle Okumury se zdálo, že mnoho účastníků je naštvaných a unavených z odstřihávání Číny, které provádějí Spojené státy pod dualistickým narativem „demokracie vs. autokracie“.

Někteří z nich se obávali svévolné a nepředvídatelné povahy obchodních sankcí a jejich provádění ze strany USA.

„Není to jen antiamerikanismus. Ve skutečnosti většina účastníků získala vysokoškolské vzdělání v USA a mají skutečně silný vztah k takovým americkým hodnotám, jako je svoboda a spravedlnost,“ píše Okumura s tím, že přesto je „jejich obava z konfrontace mezi dvěma nejsilnějšími hegemonickými státy vážná a pevně věří, že jejich argumenty a názory by měly slyšet jejich američtí a evropští protějšci.“

Čína nemá zastoupení v Trilaterální komisi, ale mnoho členů teď zdůraznilo, že čínská účast je nepostradatelná, má-li komise účinně řešit globální problémy.

"Musíme zapojit Čínu," řekl jeden z účastníků. „Pokud donutíme země, aby si vybraly strany, státy jihovýchodní Asie si vyberou Čínu. Klíčem je nenutit je, aby si vybraly,“ varoval podle Nikkei Američany a Západ další přítomný člen.

Jeden Jihokorejský ekonom poukázal na to, že Soul by si nevyhnutelně musel vybrat mezi Spojenými státy a Čínou, a to bude platit pro mnoho dalších vlád. Asie bude proto nadále prosazovat globalizaci a zaujme rozhodně odlišnou pozici než Západ. Představa budoucnosti je tedy asymetrická. A to neznamená, že to nemůže vést i ke střetu.

"Když se dva sloni perou, mravenci jsou ušlapáni," upozornil jiný diskutující s odkazem na rivalitu mezi Čínou a USA.

„Musíme vyvinout životaschopnou strategii, jak přesvědčit a zapojit i země, které myslí jinak,“ poznamenali jistí asijští akademici, rovněž s narážkou především na Čínu. Jeden indický účastník hovořil o potřebě, aby se mezinárodní společenství přizpůsobilo rostoucí Asii.

„Většina globálních institucí, kotevní bod, těžiště bylo vždy na Západě. To je jednoznačně potřeba změnit. Asijsko-pacifický region musí být kotevním bodem,“ zaznělo na konferenci s tím, že není možné se zbavit Číny. Tato politika Spojených států oddělení se od Číny a exportování svých ideologií je podle nich nebezpečná hra.

Po skončení jednání poskytli překvapivě otevřeně pod svými jmény dva z účastníků Trilaterální komise, kteří japonské novináře na jednání pozvali, pro Nikkei rozhovor. Šlo o Jamese Kondu, předsedu nevládní organizace International House of Japan a Masahisu Ikedu z právní a poradenské společnosti Shearman & Sterling LLP Asia.

„Chceme, aby lidé ve Spojených státech uznali různé asijské perspektivy,“ řekl Ikeda, člen výkonného výboru Trilaterální komise a nastupující ředitel asijsko-pacifické skupiny. Jinak řečeno, bez přispění Asie existuje riziko, že by Spojené státy mohly zavést svět nebezpečným směrem. A Asie proto bude nadále tlačit na globalizaci.

Zdroj: echo24.cz