...

Európsky súd pre ľudské práva nariadil Ukrajine vyplatiť odškodnenie kvôli nečinnosti štátu, keď v máji roku 2014 neonacisti a banderovci masakrovali proruských demonštrantov v Odese a polícia sa tomuto zločinu prizerala


Súd uznal Ukrajinu vinnú z porušenia dohovoru o ľudských právach, konkrétne z porušenia práva na život.


Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Informovala o tom ve čtvrtek ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.

Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech, konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit pozůstalým po každé z obětí 15 tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a 12 tisíc eur třem žalobcům, kteří přežili s vážnými popáleninami.

Největší odškodnění, 17 tisíc eur, dostane dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě odborů, protože si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s vydáním těla otce, aby jej mohla pohřbít, napsal server Ukrajinska pravda. Soud podle serveru rovněž uvedl, že tehdejší události byly do značné míry vyvolány ruskou propagandou.

V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci Ruska s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který utekl do Ruska. Rusko následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Potyčky v Oděse vyvrcholily požárem Domu odborů, kde zahynulo několik desítek proruských aktivistů.

Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší se obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni. Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla Ukrajinska pravda.

Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejších událostí, si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky. Místní úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.

„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii,“ uvádí se v rozsudku.

Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé, zodpovědní za ukrajinská pochybení, zakrátko utekli do Ruska, kde dostali ruské občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.

To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Ukrajina se podle něj ani nepokusila pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.

Viac k téme sa dozviete z dokumentárnych filmov TU a TU.


Zdroj: novinky.cz / InfoVojna

 

 

 

Milí diskutéri, podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.