Obavy z rostoucích cen plynu: Geopolitika a chladná zima ohrožují dodávky plynu z Ruska

Oznámení Gazpromu před několika týdny, že v důsledku právního sporu pozastavuje dodávky společnosti OMV, vyvolalo šok. Kromě toho 31. prosince 2024 končí smlouva o tranzitu plynu s Ukrajinou a stále není jasné, zda kapacity plynovodu převezme energetická společnost z Ázerbájdžánu, jak bylo v poslední době několikrát oznámeno.

Navzdory politickému souhlasu zůstávají dodávky plynu do Evropy nejisté. Kromě geopolitického napětí ovlivňují ceny také nízké teploty a rostoucí poptávka. Odborníci a dodavatelé vyzývají k urychleným investicím, které by dlouhodobě zajistily cenově dostupné dodávky tepla.

Německá vláda možná dala předčasně zelenou, pokud jde o cenově dostupné dodávky tepla. Platí to jak pro nadcházející zimu, tak v dlouhodobém horizontu. Důsledky klíčových geopolitických rozhodnutí v Evropě a ambice realizovat v blízké budoucnosti „tepelnou transformaci“ by mohly způsobit, že ceny plynu pro spotřebitele a průmysl opět porostou.

Poptávka po plynu výrazně roste

Exxpress cituje prognózu poradenské společnosti Rystad Energy, podle níž by brzký nástup zimy v listopadu mohl způsobit tlak na dodávky plynu. Ve srovnání s roky 2022 a 2023 budou teploty nižší a poptávka po plynu již výrazněji roste.

Je pravda, že zásobníky plynu jsou v Německu naplněny z 90 %, což zdůrazňují i politici. Otázkou však je, jak dlouho by to v případě dlouhé a tuhé zimy vydrželo. V září prohlásil německý spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, že nedostatek plynu je zažehnán.

Dal tím jasně najevo, že v Evropě již není nedostatek plynu z Ruska. Předpokládal však, že ceny plynu budou v krátkodobém horizontu „mírně vyšší“, zejména proto, že zkapalněný zemní plyn ze zámoří je dražší než plyn z plynovodů. Vyšší nabídka však v dlouhodobém horizontu povede k poklesu cen.

Nejasná situace po rozchodu s Ruskem pokračuje

Stále však není jisté, jaké důsledky může mít náhlé zastavení dodávek z Ruska, pokud teploty zůstanou nižší než v předchozích letech. Oznámení Gazpromu před několika týdny, že v důsledku právního sporu pozastavuje dodávky společnosti OMV, vyvolalo šok.

Kromě toho 31. prosince 2024 končí smlouva o tranzitu plynu s Ukrajinou a stále není jasné, zda kapacity plynovodu převezme energetická společnost z Ázerbájdžánu, jak bylo v poslední době několikrát oznámeno. Doposud se tato tranzitní trasa využívala především pro zásobování Rakouska, Slovenska a Maďarska.

Rusko však není jediným faktorem, který by mohl v krátkodobém horizontu přispět ke zhoršení situace v oblasti dodávek plynu do Evropy. Státy EU také soutěží s dalšími dodavateli na světovém trhu. Mezi ně patří čínský komunistický režim, ale také Japonsko a Jižní Korea. Mnohé z těchto zemí jsou od počátku připraveny platit vyšší ceny, aby si zajistily dodávky.

Domácí cenové faktory: daň z emisí CO₂ a poplatek za skladování plynu v Německu

Kombinace chladného počasí, geopolitického napětí a rostoucí poptávky po plynu by mohla v nadcházející zimě vést k dalšímu výraznému zvýšení cen plynu. V Německu působí také domácí faktory, jako je zvýšení ceny CO₂ a rostoucí poplatek za skladování plynu. V příštím roce se daň z CO₂ zvýší ze současných 45 na 55 eur za tunu.

Politici slibují dlouhodobé snížení závislosti pomocí „tepelné transformace“ pryč od ropy a plynu. A po příslušných počátečních investicích opět zlevnění vytápění.

V současné době je 48,3 %, tedy téměř polovina všech domů a bytů, stále vytápěna plynem. Kromě toho je přibližně 23 % domů a bytů zásobováno topným olejem. Nicméně 97 % všech komunálních služeb a dodavatelů tepla pro místní úřady chce rozšířit své investice do dálkového vytápění, geotermální energie nebo jiných možností.

Komunální společnosti nevěří, že jsou dodávky mimo plyn a ropu zajištěny

Ve středu 26. listopadu začal veletrh HEATEXPO v Dortmundu, který potrvá do pátku. Podle průzkumu, který u příležitosti této akce provedl Německý svaz komunálních služeb (VKU), je důvěra členských podniků v úspěch tepelného přechodu omezená.

Celkem 41 % z nich uvedlo, že nevěří, že je do budoucna zaručena dostupná dodávka tepla. Pouze 38 % uvedlo, že ano. Zbytek nebyl rozhodnut. Kritizována byla skutečnost, že potřebné investice do nových forem výroby tepla a rozšiřování teplárenské infrastruktury nejsou dostatečně financovány.

Jen v odvětví dálkového vytápění očekává sdružení ztrojnásobení potřebných investic. Rozvoji brání také byrokracie. Jednatel VKU Ingbert Liebing považuje za překážku mimo jiné vyhlášku o dodávkách tepla, která vedla k tomu, že se od roku 2013 téměř úplně zastavil rozvoj dálkového vytápění.

Nicméně 83 % dodavatelů energie očekává, že v budoucnu bude hrát větší roli. Za technologii budoucnosti považuje 74 % tepelná čerpadla různých velikostí, zatímco 59 % by vsadilo na geotermální energii.

VKU chce mobilizovat penzijní fondy a penzijní systémy

Liebing uvedl, že je třeba výrazně zvýšit spolkové financování efektivních tepelných sítí. Namísto 3,5 miliardy eur do roku 2034, jak se v současnosti plánuje, by bylo třeba tuto částku každoročně navyšovat. Možný způsob financování vidí generální ředitel VKU ve vytvoření „fondu pro energetickou transformaci“, který by mohl mobilizovat soukromý kapitál.

Ten by mohl pocházet především od institucionálních investorů, říká Liebing. Jistotu by mohla nabídnout spolková vláda:

„Poskytovatelé kapitálu, jako jsou penzijní fondy, životní pojišťovny a penzijní systémy, by z toho měli prospěch, protože spolková vláda a vlády jednotlivých zemí by mohly zajistit rizika svých investic prostřednictvím záruk a ručení.“

Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz