Traja králi: Koniec Vianoc a začiatok fašiangov

Vianočné obdobie oslavujúce narodenie Ježiša Krista v cirkevnom roku definitívne končí až sviatkom Krstu Pána, ktorý sa slávi v nedeľu po sviatku Troch kráľov.

Na dnešek připadá svátek Tří králů, v liturgickém kalendáři katolické církve je to slavnost Zjevení Páně. Připomíná klanění mudrců narozenému Ježíši v Betlémě. Některými městy projdou tříkrálové průvody, mnohé domácnosti i obce začnou odstraňovat vánoční stromy, výzdobu či osvětlení. Pravoslavným křesťanům, kteří se řídí starším, juliánským kalendářem, Vánoce šestým lednem teprve začínají.

Vánoční období oslavující narození Ježíše Krista v církevním roce definitivně končí až svátkem Křtu Páně, který nemá pevné datum. Slaví se vždy první neděli po 6. lednu, letos tedy konec Vánoc připadá na neděli 12. ledna. Svátek připomíná událost, při níž svatý Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista v řece Jordánu. V tento den se v kostele naposledy zpívají koledy a na závěr bohoslužeb i píseň Narodil se Kristus Pán.

Svátek Tří králů odkazuje na biblický příběh o východních mudrcích, kteří se po pastýřích přišli do Betléma poklonit právě narozenému Ježíši a donesli mu zlato, kadidlo a myrhu. Královské tituly i jména Kašpar, Melichar a Baltazar jim přidala až o několik set let později umělecká tradice a lidová zbožnost.

Šestý leden je spojen také s koledováním a žehnáním domů, kdy se na dveře píše svěcenou křídou nápis K+M+B. Nejde však o počáteční písmena jmen králů, ale o zkratku latinského nápisu Kristus žehnej tomuto domu – Christus mansionem benedicat. Tříkrálový svátek je příležitostí i pro pomoc potřebným.

Po svátku Tří králů začíná masopust. Období maškarních průvodů, zabijaček, veselí a různých lidových zvyků končí Popeleční středou na začátku čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Letos vychází Popeleční středa na 5. března.

Zdroj: epochtimes.cz / InfoVojna