VIDEO: Green deal je hlavním důvodem současné drahoty, ne válka na Ukrajině. Podobné řeči jsou jen záminka a časová shoda, která se moc pěkně hodí na vysvětlení těch drahých cen, říká ekonomka a spisovatelka několika bestsellerů Markéta Šichtařová v debatě o ekonomické krizy a jejich hrozbách

Česká ekonomka, bloggerka a autorka populárně zaměřených textů z oblastí ekonomiky a finančních trhů, Ing. Markéta Šichtařová přijala pozvání do pořadu Karla Janečka. .

Ekonomka Markéta Šichtařová se v rozhovoru s Karlem Janečkem rozpovídala o tom, jak se podle ní Západ stále více přiklání k většímu socialismu. A řeč byla i o eurozóně, drahotě či inflaci.

Šichtařová si myslí, že postupně rozmělňujeme to, co jsme získali revolucí v roce 1989. Zatímco revolucí jsme to podle ní rychle překlopili, nyní je ten proces velmi nenápadný a je to taková „vařená žába". Dále také prohlásila, že se podle ní Západ přiklání ke stále většímu socialismu. 

„Lidem berou na daních čím dál větší peníze a ty pak zkoušejí přerozdělovat. Nebylo by logické ty peníze lidem nechat?“ zeptala se Šichtařová s tím, že hrozí směřování k „RVHP 2“.

Šichtařová podotkla, že v médií slýchá v poslední době v souvislosti s nynější inflací pojem drahota, což přitom inflaci nevystihuje, jelikož nejde o situaci, kdy by se zdražovalo proto, že si nějací chamtiví obchodní řeknou, že teď zvýší ceny. 

„To, čemu teď čelíme, je ztráta hodnoty peněz,“ uvedla na pravou míru a podotkla, že příčinou je, že došlo ke zvýšení množství peněz v oběhu v ekonomice i přesto, že se množství zboží a služeb příliš nezměnilo.

Dodala, že současná inflace je navíc spojena i se zdražováním energií. 

„Oblast energií bývá často dávána do souvislosti s válkou na Ukrajině. Říká se, že‚ kdyby nebyla válka, tak není drahota a nejsou drahé energie. To není pravda. Je to jen záminka a časová shoda, která se moc pěkně hodí na vysvětlení těch drahých cen,“ a podotkla, že válka této situaci pouze napomáhá, ale hlavní příčinou vysokých cen energií je Green Deal Evropské unie.

Současná inflace je kromě této specifické situace na energetickém trhu podle ekonomky způsobena jak ze strany poptávky, tak i nabídky, a míní, že se s aktuální situací nejsme příliš schopni popasovat, jelikož nejsme schopni identifikovat její příčiny.

Příkladem ekonomka ukázala na růst nákladů výrobců v Německu s tím, že tamní společnost by jen těžce nesla, kdyby se v Německu začalo mluvit o tom, že máme v Evropě na straně výrobců obrovskou, na straně výrobců téměř 50procentní, inflaci a ta je způsobena zadlužováním či monetizací veřejného dluhu, jelikož to u tamních obyvatel vrací vzpomínky na hyperinflaci, která v Německu vedla k nástupu nacismu a k rozpoutání války.

„Tamní společnost by se vyděsila. Němci by začali demonstrovat a bylo by z toho jedno velké zle,“ upozornila ekonomka. Proto prý tamní politici raději vysvětlují, že za růstem cen stojí válka na Ukrajině či za příčiny inflace dávají i jiné příčiny, které sice okrajovou roli hrají, ale nejsou ty základní. A tištění peněz v minulých letech označila Šichtařová za letadlo. 

„Ta inflace musela přijít. Jakmile tiskneme peníze, které nejsou kryté skutečnou prací a zbožím a službami, tak to vždycky přinese inflaci. Jenom to nepřijde okamžitě, a to spoustu politiků a rádoby ekonomů uklidňovalo a mysleli si, že jsme v nějaké nové době, kdy už jsme inflaci zrušili,“ řekla Šichtařová.

Že je aktuálně v eurozóně inflace nižší než u nás, ekonomka nevnímá jako ukazatel toho, že bychom měli přijmout euro. Podle ní je Eurozóna oproti nám o fázi posunutá a v době, kdy už bude u nás inflace klesat, tak v eurozóně ještě poroste. Šichtařová dále pokládá Euro za rizikovou měnu. 

„Eurozóna je zónou světa, která jako jedna z nejvíc tiskne nekryté peníze – to nekryté zdůrazňuji. Dochází v ní také právě na monetizaci veřejných dluhů, jako to bylo i v tom předválečném Německu. Je to sice ústavami jednotlivých evropských států zakázáno a zakazují to dokonce i stanovy ECB, ale když se to udělá skrytě a chytře a trošku se to okecá, tak se to udělat dá, aniž by to bylo vidět,“ řekla ekonomka a doplnila, že několik opatření ECB narazilo u německého ústavního soudu, jelikož upozornil, že se jednalo o monetizaci státního dluhu.

Konec tohoto dění podle Šichtařové nějakým „velkým držkopádem“ nenastane, i když podle ní by to bylo nejlepší řešení, protože by to byla taková katarze, která by způsobila obnovení normálního systému v ekonomice. Ekonomka si dále myslí, že bychom si sice prošli krátkou a bouřlivou fází krachů, ale myslí si, že to nenastane. 

„My už totiž dávno nejsme kapitalistická ekonomika, my jsme zhruba z poloviny státní ekonomika. A jsou země, kde je tenhle poměr ještě drtivější a stát může klidně nařídit, že nikdo nezbankrotuje," pronesla ekonomka Šichtařová.

Podle ní je to sice ekonomicky naprostý nesmysl, ale v reálu se může pokusit každého zachránit. 

„Postupně budeme ztrácet naši efektivitu a směřovat k něčemu, co bude jako RVHP před rokem 1989. Akorát tentokrát nebude od středu Evropy na východ, ale na západ,“ řekla Šichtařová.

Více ve videu:

Markéta Šichtařová - ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka, spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě. V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Zdroj: prvnizpravy.cz / InfoVojna