...

VIDEO: Vystoupením nového prezidenta nastává nová éra. Petr Pavel je produktem změny, která ho vynesla do funkce hlavy, nikoli jejím autorem, říká Václav Klaus


Bývalý prezident Českej republiky Václav Klaus sa vo svojej glose aj v rozhovore pre XTV vracia k inaugurácii nového českého prezidenta Petra Pavla, ktorá sa konala 9. marca 2023 na Pražskom hrade..


V posledních dnech a zejména hodinách už jsme toho namluvili ve sdělovacích prostředcích o změně hlavy státu tolik, že už by bylo načase věnovat se něčemu jinému. Neboť toho „jiného“, co velmi akutně potřebuje u nás nějaký zásah – jak v myšlenkové rovině, tak v rozhodnutích vlády – je už strašně moc.

Od parlamentních voleb v říjnu 2021 uplynulo už 17 měsíců a těmito volbami vytvořená vládní politická konstelace zatím zásadního neudělala nic. Je mylná představa veřejnosti, médií, ale i samotného nového prezidenta, že v tom změna hlavy státu automaticky něco znamená. Neznamená, musí začít jednat vláda. A ta má jenom výmluvy. Nejdříve na růst cen energií, pak na ukrajinskou válku, pak na předsednictví EU, pak na komunální volby a nakonec na volby prezidentské. Už nezbývá nic jiného, než aby vláda začala konat.

Vrátím se přesto ke včerejšímu inauguračnímu dni. Vším, svou atmosférou, výroky ve veřejném prostoru, výběrem pozvaných do Vladislavského sálu, záběry „vyvolených“ ze světa kultury, kteří z oken hradní chodby mávali davům jako na staroměstském orloji, ale i vystoupením nového prezidenta je evidentní, že nastává nová éra. Strašně se to zužuje na osobu nového prezidenta.

Nadměrně se to personifikuje. Tím dochází k míjení se s podstatou toho, co u nás skutečně probíhá. Není pravda, že prezident Petr Pavel provádí tuto změnu. Je to zcela naopak. Tato změna vynesla Petra Pavla do funkce hlavy státu. On je produktem této změny, nikoli jejím autorem. Uvědomuje si to většina voličů a občanů? Někteří jistě ano. Neříkám zde nic originálního, ale většina, včetně mediální většiny, určitě ne. Diskusí této změny se náš institut zabývá po celou dobu své existence. Dnes nemám žádný převratný „objev“, jenom to připomínám.

Přesto považuji za nezbytné říci několik slov k inauguračnímu projevu. Byl zbytečně dlouhý. Zaplétal se do detailů. Už tím nemohl být jasným a zřetelným poselstvím. Neměl dostatečně jasnou „nit“, nemířil odněkud někam. Všichni komentátoři si vybírají nějaký detail a chválí, že právě tuto věc zmínil. Ale celek nehodnotí. Ten projev k ničemu nevybízí, neříká, že něco musí občané, že není možné jen slibovat a že není možné jen o kousek lépe organizovat věci veřejné.

Přečetl jsem si své vlastní tři kandidátské projevy z roku 2003 a projev inaugurační. Mám před sebou ten třetí projev a už jsem zapomněl, že jsem v něm citoval dvě jména, našeho Aloise Rašína a Francouze Alberta Camuse. O Rašínovi jsem říkal, že „demokracie jest odpovědnost, že nic není zadarmo, že nesmíme žít na dluh, že se musíme snažit každý sám a ne jen čekat s nataženou rukou“. Z Camusova „Mýtu o Sysifovi“ jsem vybíral větu, abychom si kladli vznešené cíle, snad nedosažitelné, ale opravdové, nikoli cíle jen „naoko“, jen pro to, aby jedni vypadali lépe než druzí.

Tohle před dvaceti lety 28. února 2003 bylo možné přednést na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. Mám strach, že už se dnes takto nemluví.

Václav Klaus, 10. března 2023

Václav Klaus: „Inaugurace prezidenta Pavla připomínala spíše předvolební mítink. Zelená ideologie je stejně zrůdné náboženství jako komunismus. Režim legislativní nouze u hlasování o důchodech nelze vládě prominout“

„Tak za prvé, já už jsem na to zvyklý,“ reaguje Václav Klaus na podiv lidí na sociálních sítích, kteří ve velkém řeší, že netleskal inauguračnímu projevu nové hlavy státu. „Během svého sezení v sále za prezidenta Havla, za prezidenta Zemana, a jak je vidět, tak i teď za prezidenta Pavla, se kromě zkoumání podstaty, co ti lidé řekli, což už se většinou nezkoumá, také sleduje, jestli já udělám nějaké gesto: že se ušklíbnu, tleskám, nebo netleskám či se ostentativně bavím… Takže to pokračuje…“

„Jako jiní lidé jsem zdvořile tleskal, když přišel ještě neinaugurovaný prezident Petr Pavel do sálu, než se posadil a tak dále. Zdvořile jsem zatleskal v momentu, kdy složil slib. Sál byl zvláštní. Tentokrát nebyla pozvána řada lidí, kteří standardně dostávali pozvání, a bylo tam pozváno tři sta lidí z kampaně dnešního nového prezidenta,“ pokračuje Václav Klaus.

„To je nový fenomén. V tom sále to místy vypadalo, jak ta klaka tleskala, že jsme na volebním mítinku, ale ne na inauguraci. No, a pak byl projev, a upřímně řečeno, ve své naivitě či nevinnosti jsem od toho projevu očekával opravdu víc.“

„Opravdu jsem byl autenticky zklamán. Že se to stalo hitem internetu (že Václav Klaus nezatleskal, pozn. red.), tak to se nedá nic dělat. Nastala nové éra. S tím souhlasím. Změnil se systém, změnil se režim? Vedeme o tom velký spor na nejrůznějších fórech. Posunuly se jenom jednotlivůstky? Jsem přesvědčen, že je to nová éra, nová etapa,“ míní Klaus. „Tuto novost neudělal Petr Pavel. Petr Pavel je produktem, výsledkem, rezultátem.“

• Bývalý prezident Václav Klaus u příležitosti čtvrteční inaugurace prezidenta Petra Pavla netleskal, o jaké šlo gesto?

• Jak konkrétně hodnotí Pavlův projev?

• Nastala nová éra – změna systému?

• Co nás čeká?

• Jistá herečka nedávno podepsala petici s Komunisty se nemluví, a nyní nadšeně tleskala z okna Hradu, co si myslí o těchto lidech?

• A máme se smířit s tím, že na Hradě sedí od března komunistický funkcionář?

Více ve videu:

Zdroj: Institut Václava Klause / xtv.cz / YouTube / InfoVojna

Milí diskutéri, podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.